Přeskočit na obsah

Benešov nad Černou

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Benešov nad Černou
Pohled na Benešov nad Černou od televizního vysílače (od východu).
Pohled na Benešov nad Černou od televizního vysílače (od východu).
Znak obce Benešov nad ČernouVlajka obce Benešov nad Černou
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKaplice
Obec s rozšířenou působnostíKaplice
(správní obvod)
OkresČeský Krumlov
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 376 (2024)[1]
Rozloha57,10 km²[2]
Nadmořská výška661 m n. m.
PSČ382 82
Počet domů566 (2021)[3]
Počet částí obce13
Počet k. ú.9
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa obecního úřaduBenešov nad Černou 126
382 82 Benešov nad Černou
obec.benesovncernou@tiscali.cz
StarostkaVeronika Zemanová Korchová
Oficiální web: www.benesovnc.cz
Benešov nad Černou
Benešov nad Černou
Další údaje
Kód obce545406
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Benešov nad Černou (do roku 1948 Německý Benešov,[4] německy Deutsch Beneschau) je obec na rozhraní Novohradských a Slepičích hor na říčce Černá (přítok Malše), v jihovýchodní části okresu Český Krumlov. Od okresního města je vzdálena 29 km. Nejbližšími městy jsou: Kaplice (11 km západně), Trhové Sviny (13 km severně) a Nové Hrady (15 km východně).

Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Renesanční radnice
Kostel svatého Jakuba Většího

Vesnici založil v polovině 13. století Beneš z Michalovic a podle zakladatele také nese městečko již od založení své jméno. Poprvé je zmiňováno v roce 1332 v souvislosti s rozšířením zdejší kaple svatého Jakuba Většího na kostel nákladem Jindřicha z Velešína. V roce 1383 byl Benešov povýšen na městečko udělením městského práva města Mladé Boleslavi Janem III. z Michalovic.[5] V roce 1387 odkoupili městečko i s okolím Rožmberkové a přičlenili ho k panství novohradskému.

V roce 1423 mu bylo Oldřichem z Rožmberka přiznáno mílové právo. Ve druhé polovině 16. století byl vystavěn nový pivovar (Jakubem Krčínem) a renesanční budova radnice (doložena roku 1553, přestavěna 1594). Za vlády rodu Švamberků získal právo vařit pivo a pořádat trhy. V červnu 1619 bylo městečko vypáleno uherským vojskem pod velením Dampierra.[6]

Kolem roku 1770 byla založena Adrianem Battistou z Nizozemska železárna Gabriela, ve které roku 1851 Edwars Thomas zřídil první jihočeskou pudlovnu. Objekt hutě byl ve druhé polovině 19. století přestavěn na pilu. Později vznikly další podniky drobného průmyslu – knoflíkárna, sklárny, pily, hamry, hrnčířské dílny, atd. Začátkem 19. století pobýval na zdejším mlýně známý šumavský spisovatel Adalbert Stifter. V údolí Černé mu byl v roce 1936 vystavěn pomníček.

Po zrušení nevolnictví a vzniku okresů se stal Benešov od roku 1850 součástí okresu Nové Hrady, v roce 1868 okresu Kaplice. V roce 1881 byl Benešov povýšen na město a přejmenován na Německý Benešov. V té době ve městě žilo 1 394 obyvatel, všichni německé národnosti. V roce 1885 byla otevřena nová německá škola.

Dvacáté století

[editovat | editovat zdroj]
Říčka Černá u hutě Gabriela

Vznik Československé republiky v roce 1918 němečtí občané Benešova příliš neuvítali – protesty proti jejímu vzniku musela řešit armáda. Do roku 1925 se počet českých obyvatel tehdejšího města zvýšil na asi na sto, což tvořilo přibližně 6 % populace.

Dne 8. října 1938 se Benešov stal součástí Říše. Zdejší obyvatelé vítali nacisty s nadšením, s postupem války však opadlo. Dne 11. května 1945 do Benešova dorazila Rudá armáda. S vysídlením většiny místních Němců se změnil i název a status města. Od roku 1948 bylo přejmenováno na Benešov nad Černou, a od roku 1950 se stalo jenom obcí.

Noví dosídlenci přicházeli do Benešova jak z okolních českých vesnic (Soběnov, Besednice), tak i z daleké ciziny – rumunští Češi a Slováci. V roce 1949 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které ale obdělávání zdejší horské půdy příliš nezvládalo a postupem času družstvo hospodářsky zaostávalo. Proto bylo od roku 1961 začleněno pod Státní statek Malonty.

V souvislosti se změnami územní správy se obec od 11. července 1960 stala součástí okresu Český Krumlov. Od roku 1964 probíhaly rozsáhlé integrace okolních menších obcí. Další vlny proběhly v letech 1976 a 1981. Největší rozlohy katastr obce dosahoval v letech 1981–1990, kdy byla jeho součástí také Pohorská Ves. Tehdy zabíral celkem 138 km².

21. století

[editovat | editovat zdroj]

Pro období od roku 1990 je v obci charakteristický prudký nárůst počtu obyvatel nejen vlivem relativně vysoké porodnosti, ale zejména kvůli přílivu velmi vysokého množství zahraničních dělníků do firmy BENTEX vyrábějící potahy do aut a součástky pro elektrotechniku. Přestože byla v posledních letech[kdy?] opravena většina památek i domů, jsou dodnes některé objekty v nepříliš dobrém technickém stavu. Vesnice je relativně často postihována povodněmi na říčce Černé – v letech 2002, 2005 a naposledy v září 2007.

Vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. října 2022.[7]

Ve městě se několikrát konala dobrovolnická brigáda SummerJob.[kdy?][zdroj?]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 4 336 4 517 4 626 4 701 4 579 4 209 3 631 1 764 1 767 1 441 1 246 1 150 1 237 1 404 1 442
Počet domů 803 796 801 812 830 847 857 549 378 328 297 393 435 604 566

Sčítání lidu 2001

[editovat | editovat zdroj]
Boží muka v horní části obce (u bytovek)
  • Počet obyvatel: 1 237
  • Národnost:
    • česká : 76,8 %
    • slovenská : 12,5 %
    • ukrajinská : 4,9 %
    • německá : 1,5 %
  • Náboženské vyznání: věřící : 42,0 % , z toho:
  • Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 680 , z toho:
    • nezaměstnaní: 6,32 %
    • zaměstnaní v průmyslu: 51,5 %
    • ve stavebnictví: 9,9 %
    • v zemědělství: 6,2 %
    • ve školství a zdravotnictví: 5,3 %
    • v obchodu: 4,0 %

Části obce

[editovat | editovat zdroj]
Část obce Vzdálenost (km) Rok připojení k obci Dříve součástí obce
Benešov nad Černou --- --- ---
Černé Údolí 6 Jv 1869 ---
Daleké Popelice 8 Sz 1976 Ličov
Děkanské Skaliny 6 Sz 1976 Ličov
Dluhoště 4 Z 1976 Ličov
Hartunkov 3 V 1961 Hartunkov
Klení 4 S 1961 Klení
Kuří 1 J 1961 Kuří
Ličov 4 Z 1976 Ličov
Pusté Skaliny 8 Sz 1976 Ličov
Valtéřov 3 Sv 1950 Valtéřov
Velké Skaliny 7 Sz 1976 Ličov
Velký Jindřichov 9 Jv 1950 Staré Hutě

Obcí prochází silnice II/154 z Třeboně přes Nové Hrady do Kaplice. Na ni v obci navazují silnice III. třídy např. do Trhových Svinů a Pohorské Vsi.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Barokní sousoší na náměstí
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Benešově nad Černou.
Pomník spisovateli Adalbertu Stifterovi v údolí Černé
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  5. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku, I. díl A-G. Praha: Libri, 1996. ISBN 80-85983-13-3. S. 89–91. 
  6. FORBELSKÝ, Josef. Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století : osudy generála Baltasara Marradase. Praha: Vyšehrad ISBN 80-7021-812-6. S. 187. 
  7. Udělené symboly – Benešov nad Černou [online]. 2022-10-20 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]